Slunovrat

SGR. 142
Informace o díle
SGR: 142
Název: Slunovrat
Datace rok: 1917
Technika:
Materiál: papír
Výška grafické desky: 284 mm
Šířka grafické desky: 223 mm
Datum vzniku: léto 1917
Popis: Nad plochou krajinou, jejíž popředí tvoří vršky obilných klasů, z nichž vylétá koroptev, za nejdelšího letního slunovratu, vznáší se v žáru slunce skupina čtyř nahých žen, z nichž jedna klečí na starořímském závodním voze a otěžemi řídí vzdušné spřežení, laň a skvrnitého jelena, kteří vjíždějí do úvalu mraků. Nalevo od ní žena s rohem hojnosti, z něhož vytéká na zem vláha, napravo žena se snopem klasů v náručí, vedle ní žena se slunečníkem a rakem. V pozadí obloha s velikým kotoučovitým mrakem. První stav nemá skoro oblohy, postavy žen jsou méně propracovány, zejména napravo, jelen a laň nejsou hotovy, krajina dole je jen naznačena, celé pozadí je mnohem světlejší než na konečném tisku.“ [Palkovský 1923]
Klíčová slova: , , ,
Historie: …“Slunovrat“, vznikl v témže roce jako první dva díly „Rajské sonaty“. Švabinský vytvořil v něm naráz typ monumentální idealistické komposice, který pak dále rozvíjí a jehož používá zejména v obrazech. Obnovuje alegorii svého učitele M. Pirnera a jeho vrstevníků, F. Ženíška a V. Hynaise, naplňuje ji však smyslným duchem Josefa Mánesa a ruší tak její chladný akademismus.“ [Volavka 1931–1932, s. 126] „Slunovrat (1917). Je to jeden z návratů do rodné země. Atmosféru žhavého léta, které tolik miloval, umělec symbolizuje skupinou rozdováděných žen, řítících se s jelením spřežením prostorem naším žírným českým krajem. Podobný motiv se ozve po letech na malbě pro Štencův strop. Tato suchá jehla je z prvních náznaků, že Švabinský v období rájů a mýtů myslel na rodnou zemi a její krásu.“ [Páleníček 1984, s. 104]
Poznámky: Rozměr ryté plochy 273, 5 × 216 mm. [Palkovský 1923]