Historie: „R. 1912 na jaře zabýval se Švabinský litografickou evokací FRANTIŠKA PALACKÉHO – je to i rok odhalení jeho pomníku od přítele Švabinského, „Mánesovce“ Suchardy. První technická zkouška hlavy má přípisek V Malči 1865 – Švabinský pojal „Otce národa“, jak jde za letního pobytu procházkou v letním sídle svého zetě Riegra. Na definitivním výtvoru, s přípisem: „V Malči 1860″…“ [Žákavec 1933, s. 245–246]
„…Kdysi dávno, to bylo ještě před první válkou, měl dělat litografický portrét Františka Palackého. Ze starých šatníků v Malči mu vytáhli kdekterý kus Palackého garderoby: Chlupatý kastor s širokou střechou, starodávný frak s mohutnými klopami, těžký, z dokonalé látky, hedvábný, nákrčník a nakonec i hůl. Oblyštělé, do přirozeného dřeva vyhlazené držadlo ukazovalo, jak často se i Palacký opíral o hůl. Móda? Snad! Kterýpak muž toho století byl bez hole špacírky? Ale tvář Palackého, to bylo jiné. Byly tu desítky fotografií i starodávných portrétů, ale nad ně vyvstávalo v paměti vyprávění stařečka Františka Švabinského, který někdy mluvíval o roce 1848 v Kroměříži, o pánech, o pánech deputovaných na říšském sněmu. Všecky dovedl pojmenovat: Riegra, Tyla, Havlíčka, ale s panem Palackým doopravdy mluvil, na rynku v poddomí. Co mluvili, na to si už nebylo možno vzpomenout, a přece tu byl jasný stařečkův popis: Černý těžký frak, chlupatý kastor, v ruce hůl. A tvář vážná, jakoby ze dřeva vyřezaná. Kromě toho tu byla stále ještě atmosféra Kroměřížského sněmu, staří lidé často vzpomínali, a on, Švabinský, když se v roce 1873 narodil, bylo to přesně 25 let od toho památného sněmu…“ [Spáčil – Smahel 1973, s. 28]
