Zrození Venuše

SGR. 246
Muzeum Kroměřížska, U 498, R 508
Informace o díle
SGR: 246
Název: Zrození Venuše
Datace rok: 1930
Technika:
Materiál: papír
Výška celková: 504 mm
Šířka celková: 410 mm
Výška grafické desky: 367 mm
Šířka grafické desky: 294 mm
Signatura (značka na desce): Nesignováno. (pozn. ed.)
Náklad: Čtyři autorem číslované a podepsané výtisky. [Matějček 1933]
Datum vzniku: duben 1930
Popis: Uprostřed listu vystupuje z veliké mušle hřebenatky svatojakubské nahá Venuše. Vlasy jí vlají do výšky, má výraz žertovný a usměvavě stydlivý. Pravou nohou dotýká se pevné půdy. Levou rukou si přikrývá horní část obličeje, pravou rukou kryje lůno. S obou stran je provázena veselými letícími dívkami, jež snímají s jejích ramen květované roucho. V pravém horním rohu listu na obloze odlétá, unášen větrem, Venušin věneček, v levém rohu poletují dva rackové, dolní křičí otevřeným zobákem. Rozvlněné moře. Na skalisku před vystupující Venuší klečí na pravé noze černovlasý jinoch (Kupido) obrácený zády ze tří čtvrtin k pozorovateli, s dvořanskou úklonou vítá Venuši. Na bedrech má ozdobný toulec se šípy, u nohou ve vrženém stínu v levém rohu listu odhozený luk. V pravém rohu listu leží pod pěnou roztřepené vlny z moře vyvrhnutá ulita. Prudké sluneční osvětlení. První stav. Povšechné znázornění situace v čarách, bez stínování. Ulita chybí, létající věneček jen naznačen.“ [Matějček 1933]
Klíčová slova: , , , , , , , , , ,
Historie: …suchou jehlou vytvořeno jest však také „Zrození Venuše“, list, v němž řecký mytus a jeho renesanční redakce vtělily se v dílo hlubokého smyslu a dokonalé formy. Ne rajský lovec, poklekající v zbožném obdivu, ale sám umělec klaní se tu vítězné Venuši, vyskakující ze škeble, již přihnaly větry k břehům foinickým. To není syrská Astarté, chaldejská Mylitta ani řecká Kypris, to je věčná bohyně lásky, jejíž klín jest nadán svůdnou silou, jíž nelze odolati ani bohům samým. Švabinského obrazotvornost zhnětla krásnou Kypřanku v tělo té ženy, již zasvětil kus svého života a umění, v tělo sladkých tvarů, plné rozmarného ženství.“ [Matějček 1931–1932, s. 10–13] „V roce 1930 vznikají dva významné listy – suchá jehla Zrození Venuše – „Umělec vzdává tu bohyni lásky obřadný hold, který je zároveň rozloučením a únikem z hory Venušiny“ – a dřevoryt Jan Křtitel, jako výraz dvou tematických okruhů nové duchovní orientace nastupujícího pozdního období umělcovy tvorby – antické mytologie a křesťanské ikonografie.“ [Wittlichová 2002, s. 138]
Zastoupení ve sbírkách: Muzeum Kroměřížska, Muzeum umění Olomouc