Historie: „Ilustrace „Satyr zpívá a lká v oblacích vysoko nad rozbouřenou zemí“, jeden z nejsilnějších listů, je dokonalým prolnutím osobního pojetí i válečných událostí. Švabinskýý začíná věřit v svého Satyra, který zvítězil nad bohy a zvítězí i nad lidmi, kteří válku rozpoutali.“ [Volavková 1949, s. 62, 66]
„Roku 1945 doplnil první část cyklu…Těch několik let, jež uplynulo od r. 1938 přes válečná léta až po osvobození, přinesla Švabinskému zklidnění a zmoudření…Práce na variantách Hugova textu o růstu Satyra v básníka ho pak přiváděla i k zamyšlení nad osudy člověka a lidstva…Svůj zpěv lká soustředěný Satyr v oblacích mezi krátery a nad rozbouřeným mořem. Vysílen odkládá nakonec flétnu. Je to nešťastný ubožák, jehož hlas však zní tak přesvědčivě, že mu naslouchají, jako by omráčena krásou jeho zpěvu, i zvířata ve velkém zástupu tygrů, jelenů, laní. Taková je síla básnického slova, že dovede mezi zvěří vyrovnat staré a pudové nepřátelství.“ [Páleníček 1984, s. 174–175]
