Jan Neruda

SGR. 855
Informace o díle
SGR: 855
Název: Jan Neruda
Datace rok: 1901
Technika:
Materiál: papír
Výška grafické desky: 250 mm
Šířka grafické desky: 220 mm
Signatura (značka na desce): Signováno vlevo nahoře ve třech řádcích M Švabinský 1901 28/6. [Páleníček –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Švabinská 1976]
Náklad: Jeden otisk podepsaný autorem. [Páleníček – Švabinská 1976]
Datum vzniku: 28.06.1901
Popis: Obdoba podobizny č. 12 z r. 1901. Postavení hlavy i způsob kresby stejný, pouze vous výrazněji proškrábáván jehlou.“ [Páleníček – Švabinská 1976] „Podobizna Jana Nerudy, hlava en face s plnovousem, vlnitými, nahoru vyčesanými vlasy, skřipec na nose. Část černého límečku kabátu napravo a čáry ramen naznačují obrysy kabátu.“ [Palkovský 1923]
Klíčová slova: , ,
Historie: Jeho čas grafiky nastal až v roce 1906…Tento nástup však předznamenalo ještě několik litografií vytvořených v letech 1900–1901. Kromě krajinných motivů, včetně mařákovské lesní partie, jsou to zejména podobizny, jejichž promyšlené a technicky diferencované postupy svědčí o prvním Švabinského vážném zaujetí grafikou. Portréty známých osobností českého života vytvářejí souvislou kapitolu celoživotního grafického díla Maxe Švabinského. Na jejím počátku vznikají v roce 1900 dvě varianty podobizny Svatopluka Čecha, které stejně jako následující podobizny Jana Nerudy, F. L. Riegera a obě varianty portrétu Antonína Dvořáka (1901) vycházejí z tehdejší Švabinského již rozvinuté portrétní kresby…Švabinského portréty z období po roce 1900 vyvolávaly živou odezvu zejména tehdy, kdy jejich objektem byly známé osobnosti. Úvaha Arne Nováka o podobizně Nerudově, kreslené i litografované, přináší zajímavé zjištění, že Švabinského vcítění do modelu nebylo závislé jen na živém poznání, ale že dokázalo vytvořit i novou skutečnost: „Pro hlavu měl Švabinský tolik pomůcek grafických a slovesných, že stačilo z nich provésti syntézu, a ta se zdařila do té míry, že i u Nerudových pamětníků zatlačila dosti rychle vzpomínky na rozptýlené rysy fysiognomie básníka.“ Právě tato Švabinského schopnost byla jedním z důvodů portrétních zadání i později v 50. letech, kdy kreslil či litografoval hlavy proslulých osobností převážně podle fotodokumentace a životopisné legendy.“ [Wittlichová 2001, s. 118–122]
Zastoupení ve sbírkách: Moravská galerie v Brně, Muzeum umění Olomouc