Babička Vejrychová

SGR. 608
Muzeum Kroměřížska, U 1005/5, R 431c
Informace o díle
SGR: 608
Název: Babička Vejrychová
Datace rok: 1952
Technika:
Materiál: papír
Výška celková: 422 mm
Šířka celková: 300 mm
Výška grafické desky: 165 mm
Šířka grafické desky: 113 mm
Výška podtisku: 171 mm
Šířka podtisku: 118 mm
Signatura (značka na desce): Nesignováno. (pozn. ed.)
Náklad: Vydáno 40 číslovaných a podepsaných listů na losinském papíru; mimo to 550 listů na maršovském papíru jako příloha knihy Josefy Vejrychové, Jak bývalo v Kozlově. [Loriš 1953]
Podtisk barva: žlutý
Materiál – detail: papír losinský, papír maršovský
Technika – detail: litografie na kameni
Místo vzniku: Praha
Datum vzniku: říjen 1952
Popis: V popředí uprostřed stojí stará paní, téměř v enfacu. Hlavu má zavinutou krajkovým šálem, oblečena je v kabát s kožešinovým límcem a lemem rukávů, ruce jsou složeny ve výši pasu. Za ní zimní krajina; při dolním okraji listu laťový plot, za ním zasněžená pláň s vysokým stromem vpravo. Od levého okraje papíru v horní polovině listu visí větve, pod nimi na tenké větévce sýkorka.“ [Loriš 1953]
Historie: Maminka v tomto svém období, kdy s otcem vedli klidný život na odpočinku v malé chaloupce, pilně se věnovala svému nejmilejšímu zaměstnání, své literární práci. Z počátku tápala a pokoušela se o retrospektivní studie života východočeského kraje, jež se jí nedařily. Brzy toho zanechala a psala o kozlovském životě, jak jej sama poznala. Napsala si studii o Fr. Em. Welzovi, o vzdělaném samotáři, jenž bydlel před námi v chaloupce a zde také zemřel. Pak psala drobné obrázky ze života kozlovských lidí v některé z nich se po dlouhém otálení odvážila poslat do Lidových novin. Staly se velmi oblíbenými, zvláště některé, pro svůj humor. Přispívala také do Moravských novin, do Trstenické stezky a jiných. Když maminka ovdověla r. 1919, Max sám se přičinil o vydání knížky, kterou pojmenovala „Jak bývalo v Kozlově“. Tehdy už do Kozlova Švabinský nedojížděl, ale ilustrace kreslil s velkou účastí, jakoby v milé vzpomínce na léta prořitá v Kozlově, na lidi, jež dobře znal a mohl snadno svým kreslířským uměním zpodobit. I pohled na Kozlov od „příčnice“ vyleptal na plotýnku a dal vytisknout jako frontispice. Knížka byla mu tak milá, že i druhé vydání, kdy už maminka nežila, ozdobil litografovanou maminčinou podobiznou.“ [Švabinská 1962, s. 341]
Zastoupení ve sbírkách: Muzeum Kroměřížska, Moravská galerie v Brně, Muzeum umění Olomouc