Historie: „Česká krajina, v níž Švabinský žil a pracoval, měla pro něho krásu jiného řádu, a proto český svět kompozičně oddělil od světa olympských božstev. V otevřené české krajině místo pro satyry a nymfy nebylo…Ve slovenské krajině plné kopců a v rovině s olšovými zákoutími mu najednou zasvítila těla dryád a na pasekách odpočívali satyrové.“ [Páleníček 1984, s. 169–170]
„…přidal v srpnu 1938 list další: Satyr zve k sobě Venuši. Satyr se před Olympskými necítil nijak zaskočen. Naopak: vidí tu krásnou ženu. Je mu jedno, že je to bohyně, a zve ji, aby s ním šla na jeho stráň. Je to zase milostník, nepěkný, špinavý milostník. Výzva nevzhledného kozonoha rozbouří Olymp veselím…Zde je předěl ve Švabinského cyklu litografií. Dosud to byla poéma o Satyrových milostných dobrodružstvích, která mu dala sebevědomí i jistotu, aby Venuši oslovil.“ [Páleníček 1984, s. 172]
