Historie: „Na suché jehle Palmový háj (1916), charakterizované vertikálami vysokých stromů, je skryta milostná dvojice, v níž klečící muž drží v náručí ženu spojenou s ním polibkem. Tak začíná intimní výtvarná báseň o velké lásce.“ [Páleníček 1984, s. 101]
„V letech 1914–1916 se Švabinský jako grafik téměř odmlčel. Mezi sedmi grafikami a jedním plakátem se však objevují tři listy – suché jehly Lov na tygra (1914), Ráj a Palmový háj (oba 1916), které jsou přímou předehrou opusu Rajské sonáty, započatého v roce 1917 a dokončeného v roce 1920. V těchto listech Švabinský vstupuje do světa touhy a snu, vzdáleného od skutečnosti, která je obecně úzkostná a osobně konfliktní. Probíhá první světová válka a Švabinský řeší krizi svého manželství s Elou. Hluboce prožívaný vztah k Anně Vejrychové umělec transponuje do ideálu lásky, míru a hojnosti, do rajského příběhu Adama a Evy. Křehkost techniky, kmitavost kresby ryté jehlou do měděné desky, kdy konečný efekt otisku nelze s přesností předvídat, dávají těmto listům čerstvost prvního nápadu, lehkost invence, pohyb a rytmus.“ [Wittlichová 2002, s. 131]
