Jan Neruda

SGR. 12
Informace o díle
SGR: 12
Název: Jan Neruda
Datace rok: 1901
Technika:
Materiál: papír
Výška grafické desky: 256 mm
Šířka grafické desky: 175 mm
Signatura (značka na desce): Vpravo dole signováno M. Švabinský 901. [Palkovský 1923]
Náklad: Vyšlo jako příloha Volných směrů VI. – 1902. [Palkovský 1923]
Technika – detail: litografie ze zrněného papíru
Místo vzniku: Praha
Datum vzniku: červen 1901
Popis: Podobizna Jana Nerudy, hlava en face s plnovousem, vlnitými, nahoru vyčesanými vlasy, skřipec na nose. Část černého límečku kabátu napravo a čáry ramen naznačují obrysy kabátu.“ [Palkovský 1923]
Klíčová slova: , , ,
Historie: Jeho čas grafiky nastal až v roce 1906…Tento nástup však předznamenalo ještě několik litografií vytvořených v letech 1900 – 1901. Kromě krajinných motivů, včetně mařákovské lesní partie, jsou to zejména podobizny, jejichž promyšlené a technicky diferencované postupy svědčí o prvním Švabinského vážném zaujetí grafikou. Portréty známých osobností českého života vytvářejí souvislou kapitolu celoživotního grafického díla Maxe Švabinského. Na jejím počátku vznikají v roce 1900 dvě varianty podobizny Svatopluka Čecha, které stejně jako následující podobizny Jana Nerudy, F. L. Riegera a obě varianty portrétu Antonína Dvořáka (1901) vycházejí z tehdejší Švabinského již rozvinuté portrétní kresby…Švabinského portréty z období po roce 1900 vyvolávaly živou odezvu zejména tehdy, kdy jejich objektem byly známé osobnosti. Úvaha Arne Nováka o podobizně Nerudově, kreslené i litografované, přináší zajímavé zjištění, že Švabinského vcítění do modelu nebylo závislé jen na živém poznání, ale že dokázalo vytvořit i novou skutečnost: „Pro hlavu měl Švabinský tolik pomůcek grafických a slovesných, že stačilo z nich provésti syntézu, a ta se zdařila do té míry, že i u Nerudových pamětníků zatlačila dosti rychle vzpomínky na rozptýlené rysy fysiognomie básníka.“ Právě tato Švabinského schopnost byla jedním z důvodů portrétních zadání i později v 50. letech, kdy kreslil či litografoval hlavy proslulých osobností převážně podle fotodokumentace a životopisné legendy.“ [Wittlichová 2001, s. 118–122]
Související kreslířské/malířské dílo: Jan Neruda, 1897, kresba tužkou, papír (SKaM 452); Jan Neruda, 1898, kresba perem, papír (SKaM 478); Jan Neruda v plenéru, 1901, kresba uhlem, papír (SKaM 733); Jan Neruda, 1901, kresba uhlem a bílou křídou, papír (SKaM 734)
Literatura: Švabinský – Novák 1928; Novotný 1939; Orlíková 2001
Zastoupení ve sbírkách: Muzeum Kroměřížska, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Památník národního písemnictví