Historie: „Druhé desce, Podobizně Pepy Mařákové, chybí už jen málo, aby byla skutečným grafickým dílem. Je obdivuhodné, jak málo Švabinskému stačilo, aby pochopil princip a výtvarného ducha techniky. Postava sedící na profil má uzavřenou siluetu, modelovost figury patrná na prvním listě dokonale zmizela, vedení jehly, zejména v obličeji je mnohem jistější, jen rozdíl mezi inkarnátem a šatem není ještě vystižen.“ [Volavka 1931–1932]
„…T. r. Mařák učí Švabinského vskutku již technice leptu. První pokusy jsou modelka Růžena s rozpuštěnými vlasy a portrét malířky Pepy Mařákové.“ [Žákavec 1931–1932, s. 486]
„Pět drobných portrétů, čtyři lepty a jedna litografie z roku 1897, tištěné v omezeném nákladu jednoho až sedmi exemplářů, jsou pro Švabinského, zaujatého v té době malbou a kresbou, jen jakýmsi pokusem, který nepřinesl ještě valné uspokojení.“ [Orlíková 2001, s. 118]