Historie: „V grafice dotkl se Švabinský přímo „Žní“ jen letmo r. 1917, avšak koncepce obrazu i mnoho postav zde znázorněných vykrystalizovalo již v ní. Sama myšlenka „Žní“ vznikla již r. 1913 v cyklu „Léto“.“ [Volavka 1931–1932, s. 130] „…Ještě v témže roce snáší svůj symbol plodnosti Přírody, svoji ženu se snopem, v dřevorytu Žně s oblaků na zem, stavě ji přímo do středu žneček; a v roce příštím vzniká nový dřevoryt, s námětem „Poledne“, jež se tolikrát v různých obměnách a v různých malířských i grafických technikách v tvorbě Švabinského znovu objeví.“ [Loriš 1949, s. 40] „V Maxově pracovním programu byly menší dřevoryty určeny pro kozlovský klid a ticho v chaloupce. Tuto zimu roku 1917 pracoval v Kozlově na třech malých dřevorytech. Malý dřevoryt „Žně“, takové nepatrné prozrazení myšlenky na plátno, jež ve své definitivní podobě, malované olejem, je až obrovské, probleskne zde drobným dřevorytem. Jako by utkvělá myšlenka na velkou komposici malovaného obrazu, jež neustále doprovází autora vedle vší ostatní významné práce, k jejíž realisaci dojde až po letech.“ [Švabinská 1962, s. 348] „Švabinský se z rájů a pralesů vrátil do přírody české…Není to jen plodivost Země, kterou se chystá oslavit Žněmi, k nimž si už udělal dvě přípravné práce, v oleji a dřevorytu. Příroda je mu rámcem, v němž v plném slunci tančí svůj tanec bájné víly za slunovratu.“ [Páleníček 1984, s. 110]