Historie: „V roce 1920 na něho čekala povinnost nad jiné čestná: výtvarně připravit celonárodní oslavy stých narozenin Josefa Mánesa. V leptu na pozvánku udělal Mánesovu hlavu, věnčenou vavřínem. Na plakát, realizovaný barevnou litografií, nakreslil klečící ženu–Annu, obličejem obrácenou k divákovi, v obou rukou drží palmové ratolesti a chystá se jimi ověnčit medailón Josefa Mánesa, orámovaný vavřínovým věncem. Text je vyjádřením základních údajů: Josef Mánes, na řádku pod tím Jubilejní výstava a nato časový údaj: 1820–1920.“ [Páleníček 1984, s. 112]
„…Teprve později jsem přišla na to, že slovem „dřeva“ mínil tata Maxovy dřevoryty Rajská sonáta. Dodatečně jsem se také dozvěděla, jaké rodinné drama proběhlo na pozadí Mánesových oslav. Na Maxově plakátu k výstavě byla totiž alegorická postava v poloaktu, v níž bylo snadné rozpoznat model – moji maminku. Tata, kterého to přirozeně vyvedlo z míry, prohlásil, že Maxe při slavnosti zastřelí.“ [Švabinská 2002, s. 38]
