Orání

SGR. 217
Informace o díle
SGR: 217
Název: Orání
Datace rok: 1925
Technika:
Materiál: papír
Výška grafické desky: 100 mm
Šířka grafické desky: 160 mm
Náklad: Vytištěno 27 autorem číslovaných a podepsaných listů. [Matějček 1933]
Technika – detail: litografie kreslená na zinkové desce
Místo vzniku: Sobětuchy
Datum vzniku: srpen 1925
Popis: Oráč, orající párem koní v ploché krajině. Šikmé kapky deště, vpravo v pozadí les, v podélných oblacích tři vlaštovky, na dolním okraji dvě vlaštovky. Motiv ze Sobětuch nad Jizerou.“ [Matějček 1933]
Historie: …kniha, kterou strejda o svých padesátých narozeninách mamince přinesl. Byla už na pohled krásná, v silných deskách z hladké modré kůže. Byly tam popsány všechny grafické listy…Byl to Palkovského seznam Švabinského grafického díla 1897 – 1923. Prohlížela jsem si ji o samotě, snad jsem ji ani neměla najít, a objevovala dosud neznámé jeho obrázky. Snažila jsem se najít k nim nějaké vysvětlení – jako že on, malíř, může vymýšlet podobné výjevy, má k tomu právo…ale proč je na nich maminka? Nebo je to jen přibližná podoba, snad náhodou? Ale přece jenom: listy z Rajské sonáty mě přesvědčily, že to maminka opravdu je. Byl to otřes. Ne jen na Rajské sonátě, ale všude. Na Srpnovém poledni, a co nejhoršího, na Zlatém večeru, kde vedle maminky je i strejda sám. I jakési dítě. Nemám to snad být já? Nerozumím. Zde je příliš mnoho nepochopitelného najednou. Lept Mythus. Už od toho zbaběle utíkám, obracím tuhé listy, až konečně narazím na něco krásného, známého, že si oddechnu úlevou: lept nazvaný Oráč. Kozlov! Jak jen je ten strýc Karel báječně trefený! Ve vysokých botách a placaté čepici, s kravským potahem na kozlovském poli. Přesně tak, jak ho tam vídám. Představuji si kozlovská pole a lesy a na všechno ostatní chci zapomenout. Rychle vracím knihu tam, kde jsem ji našla.“ [Švabinská 2002, s. 53]
Zastoupení ve sbírkách: Moravská galerie v Brně, Galerie umění Karlovy Vary