Historie: „Česká krajina, v níž Švabinský žil a pracoval, měla pro něho krásu jiného řádu, a proto český svět kompozičně oddělil od světa olympských božstev. V otevřené české krajině místo pro satyry a nymfy nebylo…Ve slovenské krajině plné kopců a v rovině s olšovými zákoutími mu najednou zasvítila těla dryád a na pasekách odpočívali satyrové.“ [Páleníček 1984, s. 169–170]
„V roce 1934 je mezi Švabinského litografiemi list nazvaný Satyr s nymfou v džunglích a roku příštího list Odpočívající Pan. Hugovu báseň sice připomínají, avšak k jeho básnickému textu se váží až listy, které jsou vstupem do jednadvacetilistového cyklu litografií, námětově už přímo spojené s básnickým textem.“ [Páleníček 1984, s. 155]
