Madona se zjevuje sv. Lukáši

SGR. 408
Muzeum Kroměřížska, U 649, R 348
Informace o díle
SGR: 408
Název: Madona se zjevuje sv. Lukáši
Datace rok: 1936
Technika:
Materiál: papír
Výška celková: 592 mm
Šířka celková: 425 mm
Výška grafické desky: 510 mm
Šířka grafické desky: 385 mm
Výška podtisku: 522 mm
Šířka podtisku: 395 mm
Signatura (značka na desce): Nesignováno. (pozn. ed.)
Náklad: Vydáno bylo 20 listů na japanu, autorem číslovaných a podepsaných. [Matějček 1944]
Podtisk barva: žlutý
Materiál – detail: papír japan
Technika – detail: litografie na škrobovém papíru
Místo vzniku: Pohorelá Maša
Datum vzniku: červenec 1936
Popis: V popředí listu na koberci klečí v hluboké pokoře malíř, sv. Lukáš, s pravicí vyjadřující „nejsem hoden“. Nalevo od postavy na zemi bílá paleta se štětci, dále vpravo malířský stojan s deskou a opánky; na zdi část obrazového rámu a úsek drobného obrazu; níže pohozený kabát a hůl. Před klečící figurou vlevo světlý anděl v květovaném rouchu, který se vznáší nad zemí, rozevíraje levicí těžkou oponu. Pravici tiskne k hrudi. Na pravé straně od sv. Lukáše objevuje se za stojanem druhý anděl, rozhrnující pravicí pravý okraj opony. V prostoru otevřené opony se zjevuje na kotouči zářícího mraku trůnící Madona s děckem, která kyne milostivě pravou rukou malíři, levicí pak přidržuje Jezulátko. Madona jest podána v nádheře nebeské, jako královna nebes oděná v korunovační pluviál drahokamy posetý, zlatem krumplovaný. Na hlavě má drahokamy posetou vysokou korunu. Z postavy madony i Jezulátka vycházejí paprsky, ozařující celý prostor i okraje rozhrnuté opony. Při horním okraji listu září hvězdice.“ [Matějček 1944]
Historie: Jako se umělec kdysi skláněl před pohanskou bohyní lásky, tak se v roce 1936 v pokoře kořil symbolu lásky křesťanské Panně Marii. Na litografii Madona se zjevuje sv. Lukáši klesá malíř, odloživ paletu na zem, před královnou nebes, jež se mu s Ježíškem zjevila na oblaku ve své královské nádheře v doprovodu dvou andělů. Oslňující záře vychází z jejího zjevu a zalévá malířovu pracovnu, ne chudou světnici askety, nýbrž bohatě zařízený ateliér s kobercem na podlaze a s těžkým brokátovým závěsem v pozadí. Jen malíř sám je oděn v prostý dlouhý šat, v němž pokleká před nebeskou návštěvou, prokázavší mu milost, že ji smí vypodobnit. Ani tento grafický list nechce však jen zobrazovat starokřesťanský výjev, jak o něm vypráví náboženská legenda; i on je něčím více než jen variantou mnohokrát již užitého námětu: je dalším vyznáním umělce, který se ohlíží po vykonaném díle a přemýšlí o jeho zdrojích…V tomto listě vyúsťuje Švabinského tvorba s náměty spirituálními.“ [Loriš 1949, s.70–72]
Literatura: Novák 1943; Loriš 1949; Winkler – Hájek – Řapek 1953
Zastoupení ve sbírkách: Muzeum Kroměřížska, Moravská galerie v Brně
Výstavy: září 1943 – ⁠⁠⁠⁠⁠⁠říjen 1943 Max Švabinský. Nebe, Ráj na zemi, Mythus. Výstava grafik., S. Č .U G. Hollar v Praze; červenec 1948 – ⁠⁠⁠⁠⁠⁠srpen 1948 Max Švabinský. Souborná výstava díla, Síně Mánesa v Praze; květen 1953 – ⁠⁠⁠⁠⁠⁠září 1953 Národní umělec Max Švabinský. Souborná výstava grafického díla. K 80. narozeninám umělcovým, Palác Kinských v Praze; 1957 Max Švabinský: Náboženské motivy v kresbě a grafice, Výstavní síň Lidové demokracie v Praze