Historie: „Letní den“ je až do té doby ve Švabinského grafice první komponovaná krajina.“ [Volavka 1931–1932, s. 103]
„Rok 1906 jest…rokem usilovné práce grafické, především v leptu, jemuž po zaučování té technice roku 1897, Švabinský teď se věnuje se vší rozhodností odborníka. Po litografiích odhaluje nyní naplno své nadání a umění grafické, jež obě tkvěla již v jeho nadání a umění kreslířsko-malířském. Lepty t roku 1906 předvádějí dále: červencovou MALOU KRAJINKU; srpnový SELSKÝ DVOREK; z téhož měsíce první versi LETNÍHO DNE, společnost to letních hostů v kozlovské rokli u skupiny velikých stromů, prostřed dáma v světlých šatech s bílým slunečníkem, veliká oblaka na tmavém nebi, vše kresleno v přírodě přímo na desku; dále zářijovou STŘEDNÍ NOC…“ [Žákavec 1933, s. 176]
„Chodil nejraději do rokle pod Kozlovským kopcem, kde kreslíval již přede dvěma lety zajímavé skupiny stromů. Letos kreslí na nevelkou plotnu tento motiv ve zcela jiném pojetí, než byly minulé kresby. Kreslí na plotýnku a lept se jmenuje „Malý letní den“, který je předchůdcem „Velkého letního dne“.“ [Švabinská 1962, s. 273]
„…jeho současná výtvarná práce byla zaměřena na témata budoárová…přece inspirace kozlovskou krajinou není zcela potlačena. Do ní umístil grafik skupinu městských výletníků, mužů i žen. Jedna z nich má bílý slunečník, tedy je to zase Ela. Nad nimi se košatí bohatě vzrostlý strom na obloze vystupují letní oblaky. Švabinský list označil názvem Letní den (1906). Definitivní tvar kompozice dostala roku 1908, Letní den velký.“ [Páleníček 1984, s. 83–84]
„V plodném roce 1906 vzniká však i malý Letní den, lept rytý na desku přímo v Kozlově, se změnami detailů a kompozice provedený v následujícím roce ve velkém formátě. Je to první Švabinského hold letní krajině, jejíž prožitek byl jednou z jeho největších celoživotních radostí.“ [Wittlichová 2002, s. 127]
