Kozlov

SGR. 213
Muzeum Kroměřížska, U 468, R 189
Informace o díle
SGR: 213
Název: Kozlov
Datace rok: 1924
Technika:
Materiál: papír
Výška celková: 172 mm
Šířka celková: 140 mm
Výška grafické desky: 104 mm
Šířka grafické desky: 79 mm
Signatura (značka na desce): Nesignováno. (pozn. ed.)
Náklad: Vydáno jako příloha luxusního vydání knihy „Jak bývalo v Kozlově“ od Josefy Vejrychové. List samostatně vydán nebyl. [Matějček 1933]
Místo vzniku: Kozlov
Datum vzniku: červen 1923
Popis: Poněkud zidealisovaný pohled na vesnici ukrytou ve skupinách stromoví. Na obzoru pruhy lesů a vzdálené kopce. Nízký horizont proti vysokému nebi s oblaky kruhově se vinoucími, bohatě zčeřenými a zářivými, pod nimiž vrhá slunce paprsky k obzoru.“ [Matějček 1933]
Klíčová slova: , , , ,
Historie: Maminka v tomto svém období, kdy s otcem vedli klidný život na odpočinku v malé chaloupce, pilně se věnovala svému nejmilejšímu zaměstnání, své literární práci. Z počátku tápala a pokoušela se o retrospektivní studie života východočeského kraje, jež se jí nedařily. Brzy toho zanechala a psala o kozlovském životě, jak jej sama poznala. Napsala si studii o Fr. Em. Welzovi, o vzdělaném samotáři, jenž bydlel před námi v chaloupce a zde také zemřel. Pak psala drobné obrázky ze života kozlovských lidí v některé z nich se po dlouhém otálení odvážila poslat do Lidových novin. Staly se velmi oblíbenými, zvláště některé, pro svůj humor. Přispívala také do Moravských novin, do Trstenické stezky a jiných. Když maminka ovdověla r. 1919, Max sám se přičinil o vydání knížky, kterou pojmenovala „Jak bývalo v Kozlově“. Tehdy už do Kozlova Švabinský nedojížděl, ale ilustrace kreslil s velkou účastí, jakoby v milé vzpomínce na léta prožitá v Kozlově, na lidi, jež dobře znal a mohl snadno svým kreslířským uměním zpodobit. I pohled na Kozlov od „příčnice“ vyleptal na plotýnku a dal vytisknout jako frontispice. Knížka byla mu tak milá, že i druhé vydání, kdy už maminka nežila, ozdobil litografovanou maminčinou podobiznou.“ [Švabinská 1962, s. 341]
Zastoupení ve sbírkách: Muzeum Kroměřížska, Moravská galerie v Brně, Galerie umění Karlovy Vary