Historie: „Nápoj lásky, jehož se umělec prostřed války napil, účinkuje sice dál, „období blaha“ trvá, ale po vášnivém vzrušení je to nyní zjasněná doba vyrovnaného štěstí, po žáru milování dvou v hlubokém skrytu džungle volné těkání s celou vysněnou rodinou po širé a rozmanité „zemi míru“, té nové umělcově „Arkadii“ s její bujnou i živnou vegetací a s přátelskou zvířenou…v tomto roce 1922 Švabinského dvě „Idyly“ leptem a šest „Bukolik“, kreslených bistrem. Lepty obou „IDYL“, list I. s ležícím mužem, stojící ženou, dítětem, srnou a kolouchem mezi bujnou vegetací s horou a vodopádem, dále list II. opět s hornatou krajinou, kde žena s děckem sedí na slonu, zatím co k nim dole muž rozpíná náruč, byly jen technické ukázky žákům v říjnu, na počátku školní práce.“ [Žákavec 1936, s. 226]
„Idyly vznikly jako ukázky žákům ve Švabinského grafické škole na Akademii. Jsou to lepty velikosti pohlednice a profesor na nich zobrazil varianty svých předcházejících grafických listů s rajskými náměty. Na listu Idyla I je do krajiny, s horou v pozadí zasazena zase rodina: vedle ležícího muže stojí žena s dítětem, pozorující laň a koloucha.“ [Páleníček 1984, s. 105]
