Historie: „Švabinský stýkal se však tehdy i s rodinou Náprstků a provedl pro ni roku 1898 posmrtné exlibris Vojty Náprstka, jež bylo rozmnoženo pro knihovnu Náprstkova musea nejméně v pěti velikostech.“ [-o- 1946, s. 9] „ V nedávno vyšlé knize vzpomínek Stanislava Kodyma „ Dům u Halánků“ líčí autor, jak došlo ke kresbám knižních značek Vojty Náprstka a Julia Zeyera. Pro zajímavost zopakujeme. „A ještě něco objednala paní Náprstková u mladého nadějného malíře (Švabinského): exlibris pro knihovnu. Před tím se knihy pouze značkovaly kovovým razítkem: Vojta Náprstek, ležatým písmem, později pak menším, kde tatáž slova jsou sestavena a uzavřena v malém kurhu. Exlibris se vlepovala do všech knih teprve dodatečně. – Tento grafický list nakreslil Švabinský asi podle přání a pokynů paní Náprstkové, která chtěla mít na vyobrazení: košatý strom, loď na moři na památku Náprstkova pobytu v Americe a hlavně malé děti, jak si hrají kol náprstku, který malíř skutečně usadil na stromový pařez. S těmi dětmi byl trochu úraz, nakreslil je totiž oděny jen jejich nevinností, což se zdálo paní Náprstkové trochu odvážné; nu, což dělat, malíř je několika škrty pera zbavil pohlaví. Opakoval se tedy doslova případ, jaký zažil Josef Mánes se svým záhlavím ke „Květům“ z roku 1867. Zato měl úplnou volnost s exlibris pro knihovnu Julia Zeyera, kterou básník, jak bylo zmíněno, odkázal Náprstkovu museu. Toto exlibris bylo kresleno rovněž na objednávku paní Náprstkové již po smrti básníka, který je arci nikdy neviděl. Postava zamyšleného rytíře se skloněným mečem, stojícího pod smutečním stromem, je výmyslem i provedením dílem mistra Švabinského.“ [pv 1955, s. 10] „…Dnes po poznání všech skutečností, které byly zachovány písemně v záznamovém sešitu paní Ely Švabinské, i podle jiných okolností můžeme bezpečně tvrdit, že první exlibris Švabinského vzniklo v březnu roku 1897 a bylo určeno pro MUDr. F. O. Pečírku. Hned v únoru dalšího roku 1898 nakreslil Švabinský perem pro svou lásku exlibris s textem Eliška Vejrychová a na podzim, v září, exlibris pro Vojtu Náprstka, knižní značku, kterou si připravil dvěma návrhy: dnes už bohužel po pražském náletu v r. 1945 proměněnými v hromádku popela. Oba návrhy i konečná kresba Náprstkova exlibris, rozšířené o dosud zachovanou kresbu tužkou a perem, vznikly někdy na podzim roku 1898 – když v dubnu Švabinský nakreslil perokresebný portrét „ největšího českého demokrata“ Vojty Náprstka, tehdy však už čtyři roky mrtvého. A v Paříži téhož roku 1898, 28. a 29. listopadu, nakreslil Švabinský ještě exlibris pro nakladatele Františka Topiče. Dodejme ještě, že exlibris Vojty Náprstka byly označovány knihy z jeho knihovny a knihovny Náprstkova muzea.“ [Páleníček 1973, s. 1]