Historie: „ Laskavostí dr. J. Vlčkové jsem získal zažloutlou pohlednici s fotokopií dlouho nezvěstného Švabinského exlibris pro komtesu Thunovou. Podle záznamu E. Vejrychové vzniklo thunovské exlibris v Paříži 29. ledna 1899, ale ani nejnovější literatura (např. záslužná monografie dr. B. Lifky Exlibris a supralibros v českých korunních zemích v letech 1000 až 1900, SSPE Praha 1983, nebo brožura doc. dr. L. Páleníčka Exlibris Maxe Švabinského, SSPE Praha 1982) neuvádí jeho popis. Jde o perokresbu neznámé velikosti; dochované fotografie (pocházející snad ze zásob exlibris na thunovském zámku v Klášterci nad Ohří)…Jemná perokresba zobrazuje polopostavu zasněné dívky sedící v křesle s knihou v ruce, a to v průhledu mramorového sloupořadí s zářícím lustrem nad hlavou, se stromem a hvězdnou oblohou v pozadí, gobelínem s ibisy v popředí. Vyobrazení rámuje zprohýbaný stužkovitý (dvoulinkový) secesní rám, jenž je ještě zasazen do obdélníkového pole vymezeného prostou linkou. V poli mezi obdélníkovitým a secesním rámem se na ploše vyplněné tečkováním nachází nápis ve 3 řádcích: Nad obrazem stojí kapitálkami DES LIVRES DE LA, dole ve výřezu secesního rámu pokračuje zdobným písmem COMTESSE a pod tím opět jiným typem písma JAROSLAV THVN. Vlevo v dolní částí tečkovaného pole se autor podepsal obvyklou ligaturou „ ŠM“. Thunovské exlibris náleží mezi časnými knižními značkami Maxe Švabinského k těm nejkrásnějším. Jemná a hustá perokresba dokonale odstiňuje světelné valéry a kontrasty (třpyt lustru i hvězd, plné osvětlení knihy a šatu dívky, jemnou paralelní šrafurou postihuje stín na ruce a obličeji atd. a bezpečně se vřazuje do Švabinského tvorby 90. let, takže o autentičnosti této knižní značky nelze pochybovat. Jen proto, že majitelé reprodukovali kresbu pouze fotograficky, zůstalo toto exlibris dosud neznámé.“ [Vencl 1984, s. 4–5.]