Historie: „Objednávky se střídají, přicházejí i menší věci…portréty významných osobností, jež postupně zakládají jakousi národní galerii…Brzy následuje portrét F. L. Riegra. Starý patricijský dům v Palackého ulici s přísně udržovaným ovzduším slavného Palackého období, zámožná rodina klidných konservativních názorů s dominující postavou významného politika a vůdce staročechů, to bylo prostředí, kam Švabinský docházel.“ [Švabinská 1962, s. 205]
„V roce 1901 nakreslil Švabinský perem i litografickou křídou na jeho vlastní přání F. L. Riegra, nestora českých politiků, hlavu konzervativní staročeské strany, která v té době už padla pod tlakem mladočechů a v politickém životě přestala prakticky něco znamenat.“ [Škranc 1987, s. 37]
„Jeho čas grafiky nastal až v roce 1906…Tento nástup však předznamenalo ještě několik litografií vytvořených v letech 1900 – 1901. Kromě krajinných motivů, včetně mařákovské lesní partie, jsou to zejména podobizny, jejichž promyšlené a technicky diferencované postupy svědčí o prvním Švabinského vážném zaujetí grafikou. Portréty známých osobností českého života vytvářejí souvislou kapitolu celoživotního grafického díla Maxe Švabinského. Na jejím počátku vznikají v roce 1900 dvě varianty podobizny Svatopluka Čecha, které stejně jako následující podobizny Jana Nerudy, F. L. Riegera a obě varianty portrétu Antonína Dvořáka (1901) vycházejí z tehdejší Švabinského již rozvinuté portrétní kresby.“ [Orlíková 2001, s. 118–121]
„Právníka a politika (1818 – 1903) kreslil Švabinský v jeho bytě v dnešní Palackého ulici od 20. února do 2. března. Po prvním portrétu nakreslil ihned druhý a současně třetí provedl v litografii Sgr 11…Podle vyprávění autora si všechny tři podobizny (dvě kresby a litografii) vyžádal J. V. Myslbek jako pomůcku při modelování Riegrova pomníku, postaveného v Praze v Riegerových sadech r. 1915.“ [Švabinská – Ševčík – Kuna, 2014, s. 176]