Historie: „Básník a múza (1932). Přípravná kresba je už z roku 1931. Múza na kresbě přešla do dřevorytu beze změny, jen zrcadlově obrácena, avšak básník, který v kresbě má trpitelský výraz a je zarostlý, na dřevorytu omládl. Je zpodoben en face, kdežto múza, s hlavou ověnčenou vavřínem, je vyryta téměř z profilu. Za básníkem se tyčí ruina nějaké starořímské stavby. Před múzou roste stromek oleandru a mezi oběma hlavami svítí kopule petrského chrámu. Definitivní tvar kompozice, tónový dřevoryt, vyryl Švabinský v roce 1931 jako jeden ze svých největších grafických listů.“ [Páleníček 1984, s. 141]
„Švabinského probuzená vnímavost pro odkaz antiky, která se připravovala už během 20. let cestami do Itálie, zejména pobytem v Římě v době Vergiliových oslav v roce 1928, se v grafice vyhranila dřevorytem Básník a múza (1931). Jeho neobvyklá, figury přetínající kompozice s velkým detailem hlav a tónový, až xylograficky precizní způsob rytiny zasazují dílo do odtažité roviny nadčasové vize. Klasická uměřenost této stylové polohy předurčuje její uplatnění v Švabinského užité grafice…“ [Wittlichová 2002, s. 141]
