Historie: „Roku 1945 doplnil první část cyklu…Těch několik let, jež uplynulo od r. 1938 přes válečná léta až po osvobození, přinesla Švabinskému zklidnění a zmoudření…Práce na variantách Hugova textu o růstu Satyra v básníka ho pak přiváděla i k zamyšlení nad osudy člověka a lidstva…Litografii Svržený Jupiter nakreslil v únoru 1945, kdy nad Prahou zněly americké bombardéry a bomby otřásaly městem. Je to projev jeho veliké víry, že nad násilím zase zvítězí život a že příroda, prozářená životodárným sluncem pro potřebu všech dobrých lidí, znovu člověka omámí svou krásou. Jako důkaz porážky nedávného zla, způsobeného mocnými, je v kompozici pohozen zlomek Jupiterovy sochy a dvě části rozbitého sloupu. Moře v pozadí je už klidné a nad ním na obloze jasně září kumulovitá oblaka, která pro Švabinského byla symbolem životní i tvůrčí pohody.“ [Páleníček 1984, s. 174, 176–177]
