Historie: „Umělci blíží se padesátý rok jeho života. Připravuje se podati i veřejný účet ze své dosavadní životní práce, první svou soubornou výstavu. Jako při každém svém díle i tuto je úzkostně svědomitý. Všecko musí býti napřed promyšleno a zajištěno. Nejen pak výstava bude uspořádána, nýbrž jeho nakladatel Jan Štenc vydá k tomu jubileu celou knihu výboru jednoho sta jeho kreseb a spolek grafiků „Hollar“ naloží přesný „catalogue raisonné“ jeho dosavadního grafického „oeuvre“. Již v září 1922 dělá Švabinský jako přílohu k tomu katalogu dřevoryt „DIANA“. O obsahu toho listu jsme již mluvili při náčrtu koupající se Suzanny z r. 1920, ježto motivicky tato Diana, překvapená v lázni pastýřem a jeho kozlem, z onoho náčrtku vychází. Na dřevorytu, technicky dokonalém, je patrné, že předcházela mistrovská práce o třetím (posledním) listu „Sonaty“. Proti náčrtu „Suzanny“, jaksi i v přírodě vnitřkovému, je to nyní plnější pleinair, takřka rovnoměrně diagonálou rozdělený na část stinnou a část stinnou a část světlou, při čemž v přítmí, kde však je dobře rozlišena vegetace, zvláště kapradí, a voda se skály stékající, skvěle svítí tělo ženy, a zas v partii světlé tmí se proti bílému, ani ne promodelovanému oblaku černá silueta kozla. Ten kozel je zvířecí doprovod pastevce, ale i čertovský symbol jeho faunsky mlsného mužství – však ten dlouhý, hubený naháč, všecek překvapený svým nálezem, je výrazem až satyrský. Jeho živá póza je i složitým protikladem údů. Kyprá konkretní Suzanna změnou na klasickou Dianu zeštíhlela, také tím, že z původní shrbené pózy žena ta rozvinula nyní celou krásnou linii své levé nohy stojící ve vodě, a je ta postava natažena i tím, jak se pravicí zachycuje vzdušného kořene stromu na břehu, kdežto Suzanna oběma rukama nabírala pod prsy košili k obléknutí. Na tmavém pařezu vpravo v popředí jsou klasické atributy Artemidiny: čelenka s půlměsícem, luk a toulec s pernatými šípy. Sevřená komposice v obdélníku na výšku je jakoby dokonalý, klasický knižní list. Však také vhodně a ušlechtile zahajuje knihu s popisným seznamem Švabinského dotavadního grafického díla.“ [Žákavec 1936, s. 232, 234]
„…A opět po tomto vášnivém projevu zazní lehčí nota, škádlivé laškování, v dřevorytu Diana (1922), kde koupající se bohyni překvapí mladý Silén, provázený bradatým kozlem.“ [Loriš 1949, s. 124]
