Historie: „Distinguovaný portrét Masarykův je v litografii bezprostředním záznamem pro dřevorytový portrét slavnostní (sgr. 177) z r. 1919. Tato podobizna presidentova navazuje na portret Jos. Mánesa, který Švabinský vyryl do dřeva r. 1917 hned po prvním listě „Rajské sonaty“, jakoby modlitbu díků za bohaté dary života, jichž se mu v té době dostávalo. Obojí je postava po kolena, opírající se o stůj v póze, jež připomíná první daguerrotypy, obojí je orámováno rámcem vzbuzujícím dojem, že je tu reprodukován obraz i s rámcem, vskutku navazujícím na barokní ryté podobizny. U Masaryka je slavnostní nádech podtržen vypravením renesančními rekvisitami, na př. vavřínem, jak jich užíval Hynais, které zároveň evokuje nacionální arkanum, vytvořené Národním divadlem.“ [Volavka 1931–1932, s. 128–129]
„Národ se radoval a jásal nad získanou svobodou. Všude zavládla veselost. V té záplavě radosti nabývaly naše nejideálnější, nejtoužebnější sny zdání skutečnosti, brzy se však pravda, zastíraná růžovou rouškou klamných slibů, pochopila. Patříme k těm, již prostým srdcem věřili. I Max uvěřil a uchvácen vlnou národního nadšení radostně spěchal po několik dnů na Hrad, kde v časově přesně vyměřeném termínu od půl deváté do tří čtvrtí na deset ráno portrétoval presidenta Masaryka. Jen málo dnů, snad jen dva (dle zápisu jen 6. a 7. leden) stačily k nakreslení hlavy, rukou a proporce celé postavy. Po nutných přípravách a studiích byl pak portrét v únoru během deseti dnů vyryt a připraven k tisku.“ [Švabinská 1962, s. 349]
