Historie: „Cyklus leptů končí leptem „Čmelák“ jako upomínkou na horké dny krásného léta, kdy jsme se vracívali z Panského lesa a na poslední pasece pozorovali jsme čmeláky na kvetoucích okolících před západem slunce. Těžce, nemotorně a líně prolézají květový úbor, opiti medem a sluncem neschopni letu i pozvednutí, i rozhodují se, že přespí tam, kde právě jsou, v medové síni květové.“ [Švabinská 1962, s. 331–332]
